Obecně o indické železnici

Železnice – obrovská síť kolejí, tisíce vlaků, milióny přepravených pasažérů, dokonalý rezervační systém, super expresy i pomalé osobáky, několik vlakových tříd, luxus i jízda na střeše …

Obecně

indian-railway-logoVlak je pro celou Indii velmi důležitý. Jak jinak přepravit tak ohromný počet lidí na obrovské vzdálenosti. Silniční síť je stále ve velmi žalostném stavu, letecká doprava stále poměrně drahá, a pěšky to opravdu nejde.

Je až k nevíře, že tak rozsáhlý systém kolejí, stovek vlaků a milióny lidí vůbec funguje. V Indii 🙂

Obecně o Indian Railway

Strojvedoucí ©Čeněk Šenkyřík
Strojvedoucí ©Čeněk Šenkyřík

 

Rozsáhlé informace o železnici: Trains at a Glance.
Knihu se stejným názvem lze zakoupit na větších nádražích, kromě zajímavých informací o železnici obsahuje také kompletní jízdní řád.

Indická železnice, anglicky Indian Railways, zkráceně pak IR, je nejrozsáhlejší železniční sítí na světě. Pochopitelně plně spravovaná státem, dokonce na to mají ministerstvo – Ministerstvo železnice. Indické železnice denně přepraví okolo 19 milionů pasažérů a 2,29 miliónů tun zboží. Jedná se také o jednu z největších firem na světě, zaměstnávají před 1,6 milionu lidí. A pracovat pro tak důležitou, navíc státní, instituci je velmi považováno.

Krásy Indické železnice

Vlaková síť

Vlaková síť Indických železnic
Vlaková síť Indických železnic

První železniční trať byla zbudována v roce 1853 Angličany (jak jinak) a vedla z města Bombay do Thane, což je nějakých 30 km. V roce 1947, kdy se Indie rozdělila, bylo na území dnešního státu více jak 40 železničních společností. V průběhu roku 1951 došlo ke sjednocení do celonárodního, státem ovládaného, systému – Indian Railways.

V současné době dosahuje síť železnic přes 64 000 km (pro srovnání ČR, kde je velmi hustá železnice, máme 9 600 km kolejí), celková délka všech položených kolejí je však 113 000 km. A síť se stále rozrůstá, za minulý rok bylo dostavěno dalších cca 350 km kolejí.

Železnice vede přes celou Indii, kromě vysokohorských oblastí Kashmir, Himachal Pradesh apod. Velmi hustá je na severu země mezi megaměsti New Delhi a Kolkata. Síť je rozdělena na 17 divizí (zón) s celkovým počtem necelých 7 000 zastávek a nádraží.

Pod Indické železnice spadá i první indické metro ve městě Kolkata a systém přímětských vlaků v Mumbai. Naopak nové metro v Delhi je samostatný subjekt, nespadající pod Indické železnice.

Za zmínku určitě stojí, pravděpodobně největší indický železniční projekt od získání nezávislosti Indie – Kashmir Railway, který se v současnosti stále buduje. Jde o výstavbu železnice spojující město Jammu a 345 km vzdálené Baramulla. Jde o severní cíp Indie – stát Jammu and Kashmir, nechvalně známý boji o toto území mezi Indii a Pakistánem, lokalita často zasažena zemětřesením, velmi hornatý terén a extrémní výkyvy teplot. Jde o jednu z nejvýše položených železničních tratí na světě.

První vlak v Kašmíru

Nejvyšší železniční most na světě

Rozchod kolejí

Široký rozchod kolejí
Široký rozchod kolejí

Indie využívá převážně široký rozchod kolejí, tedy vzdálenost mezi vnitřními hranami kolejnic. Rozchod o rozměru 1 676 mm(5 stop a 6 palců) je převzat z Anglie, stejné to je i v Pakistánu, Argentině a Chile. Z celkových 64 000 km tratí je široký rozchod použit na 52 000 km.

V Evropě se stejně jako v ČR využívá standardní rozvoz 1 435 mm, např. v Rusku pak 1 520 mm. Výhodou použitého širokého rozvoru je velká stabilita vagónů a lokomotiv a přepravní kapacita (vagóny jsou výrazně širší), nevýhodou pak vyšší provozní cena a větší poměry zatáček.

Dále se využívá metrový rozvor, tj. 1 000 mm v celkové délce cca 8 500 km, většina kolejí se však postupně převádí na široký rozchod.

Převážně v horských oblastech a na privátních trasách se s výhodou využívá úzkorozchodných tratí s rozchodem 762 mm a 610 mm v délce cca 2 700 km, jedná se o oblast Shimla, Nilgiri a Darjeeling. Souprava není tak stabilní, vagóny jsou užší, ale náklady, pracnost na budování úzkorozhodné železenice a poměry zatáček jsou právě v horských oblastech výrazně nižší.

Elektrifikace

Lokomotiva ©IRFCA - Siddhartha Ganesh
Lokomotiva ©IRFCA – Siddhartha Ganesh

Přes 18 500 km (údaj z roku 2008) tratí je elektrifikováno, a každým rokem se zvětšuje.
Primárně se využívá střídavý proud 25 kV, podobně jako jižní část ČR (Brno apod.).
V rámci příměstské vlakové sítě kolem Mumbai se využívá stejnosměrný proud o 1,5kV, postupně se však přechází na střídavý 25kV.
Třetí elektrickou sítí je metro v Kolkata, kde lokomotivy jezdí na 720 V stejnosměrně.

Elektrické lokomotivy

Vozový park – vagóny a lokomotovy

Elektrická lokomotiva WAG-7 ©Wikipedia.org
Elektrická lokomotiva WAG-7 ©Wikipedia.org

U takto rozsáhlé železniční sítě je pochopitelné, že i vozový park bude obrovský.

Indické železnice provozují cca 8 500 lokomotiv.
Nejvíce je dieselových lokomotiv, skoro 5 000, pak následují elektrické v celkovém počtu 3 500. Elektrické lokomotivy jsou převážně na 25kV střídavý, menší množství na 1,5kV stejnosměrný, případně pro oba systémy. Parní lokomotivy, v celkovém počtu 43 se již v běžném provozu nevyužívají, provozují se pouze pro historické jízdy nebo kulturní události.

Parní lokomotiva a Toy Train – Darjeeling

Osobní vagóny na nádraží ©Čeněk Šenkyřík
Osobní vagóny na nádraží ©Čeněk Šenkyřík

Železnice provozují přes 63 000 vagónů pro osobní přepravu, většinou (v počtu 50 000) jde o klasické železniční vagóny. Do celkového počtu jsou zahrnuty i soupravy určené pro příměstské aglomerace (třeba Mumbai) s integrovanou lokomotivou, případně soupravy metra (Kolkata). Celková přepravní kapacita se pohybuje kolem 4,3 miliónů pasažérů, ale z toho až 1,1 miliónu tvoří právě příměstské soupravy s lokomotivou.
Na základě zkušeností s obsazeností indických vlaků se však dá počítat s min. dvojnásobnou přepravní kapacitou (indové jsou velmi skladní) a to nejsou započítaná místa na střeše. 🙂

Pro nákladní přepravu, cargo, disponují indické železnice více jak 211 800 vagónů různého typu, celková přepravní kapacita činí 11 miliónů tun.

Mezinárodní vlaky

Mezinárodní linky jsou v Indii (proti Evropě) provozované a využívané velmi omezeně. Prakticky o mezinárdní spoje vlastně nejde, vlaky jednou jen na hranice, kde je nutné přestoupit do vlaku sousední země.

Pakistán

India - Pakistan stanice Attari ©IRFCA
India – Pakistan stanice Attari ©IRFCA

Po rozdělení Indie v roce 1947 došlo k výrazné redukci spojů do sousedního Pakistánu. V současné době existují jen dva vlakové hraniční přechody, k jejich znovuotevření došlo poměrně nedávno v roce 2004 (Attari) resp. 2006 (Munabao).

Attari – v blízkosti hlavního města PunjabuAmritsar spojující Indii s velkým městem Lahore. Spojení zajišťuje Sanjota Express – výsledek dlouhých a složitých jednání mezi Indii a Pakistánem.

Wagha Border – Attari

Munabao – stanice v poušti Thar v blízkosti města Jaiselmer vedoucí do pakistánského města Hyderabad, znovuotevřená v roce 2006. Vlakové spojení se jmenuje Thar Express.

Bangladesh

Maitree Express India - Bangladesh ©IRFCA
Maitree Express India – Bangladesh ©IRFCA

Hlavní vlakové spojení mezi Indií a Bangladéšem vede přes úzké místo, Siliguri Corridor, kde dvakrát týdně projíždí Maitree Express mezi Kolkata a Dhaka. Existuje několik dalších vedlejších tratí jako Mahisasan – Shahbazpur nebo Radhikapur – Birol.

Nepál

Mezi Indií a Nepálem prakticky fungují pouze dvě tratě a to RaxaulSirsiya a JaynagarKhajuri. Protože Nepál v podstatě železnici nemá, není spojení s Indií nějak významné. Obě trati jsou úzkorozchodné.

Bhútán

Spojení s Bhútánen by mělo být otevřeno v průběhu roku 2010, jde o železnici mezi indickým Hasimara (na hlavní trase do Assamu) a bhútánským Phuentsholing. V Bhútánu však jinak železnice nikde nevede.

Srí Lanka

Již delší dobu existují plán jak spojit Indii a Srí Lanku nejen pomocí železnice. Zatím však jde oparvdu pouze o dost nereálné vize. Železniční systém na Srí Lankce není rozhodně tak rozvinutý jako v Indii.